1. ÚVOD DO POJIŠŤOVNICTVÍ

Literatura: Pojišťovnictví – skripta 1997 - historie, pojistné produkty
Základy pojišťovnictví – Omasta, Fousek, Cudoman
Pojistná matematika – teorie a praxe – Cipro
Pojištění - principy a praxe
Sociální a zdravotní pojištění – Vostatek
Marketing v pojišťovnictví – Zuzaňák
Pojištění pro podnikatele – Čejková a kol.
Česká asociace pojišťoven – www.cap.cz


Definice pojištění - Naučný slovník
= pojištění označuje jako formu vytváření a používání peněžních rezervních fondů z příspěvků osob na základě dobrovolnosti nebo povinnosti na úhradu škod na majetku, zdraví nebo životě, a to v důsledku živelných událostí nebo jiných nahodilých pojistných událostí


Lidská společnost je od pradávna ovlivňována nahodilými silami (povodně), které způsobují škody a ztráty na majetku i životě. Proto se lidstvo těmto jevům pokusilo zabránit. Některé škody způsobené přírodními vlivy nelze odvrátit, ale některé vznikají z pouhé nedokonalosti lidské společnosti.

Zábranné činnosti:
• prevence škod – určitý typ zabránění vzniku, resp. předcházení škodám (např. hromosvody, hráze, přehrady, regulace vodních toků)
• represe škod – tak aby škoda byla co nejmenší (vytváření hasičských záchranných sborů)
• vytváření rezervních fondů – v případě, že nahodilá událost nastane pak máme buď materiální nebo ve většině případů peněžní rezervní fondy na pokrytí škod

RIZIKO
= je možnost vzniku události s výsledkem odchylným od určitého cíle

O riziku mluvíme ale pouze v případě, že odchylka má určitou objektivní pravděpodobnost vzniku.
= je to nejistota, která se dá změřit matematickým či statistickým počtem pravděpodobnosti

Vžilo se z italského slova risio, které znamená nebezpečí nezdaru. Pro pojišťovnictví rozlišujeme:

a) riziko čisté = nebezpečí vzniku škod (např. požárem), nebezpečí vzniku variability možných výsledků (dožití resp. nedožití důchodového věku), nebezpečí záporné odchylky od vytyčeného cíle (podnikatel si zlomí nohu a nemůže dále podnikat a vzniká mu tak újma), nebezpečí chybného rozhodnutí (odpovědnost za škody)

b) riziko spekulativní = vzniká v okamžiku, kdy mluvíme o riziku hráče nějaké hazardní hry, či v případě sázení, kdy je výsledkem buď pouze zisk nebo ztráta


Běžné a mimořádné potřeby
Domácnost má během roku běžné příjmy a běžné výdaje se kterými zpravidla počítá. Proto běžné potřeby nejsou rizikem – jsme na ně připraveni. Odlišné jsou ale mimořádné potřeby – tyto navíc rozdělujeme na:
• předvídané mimořádné potřeby – např. pořízení nové pračky
• nahodilé mimořádné potřeby – nelze předpovědět, že nastanou a jedná se o situace, kdy na ně nejsme připraveni a nejsme tak schopni je nějak překlenout tak aby nezpůsobily velkou škodu újmu

právě tyto nahodilé mimořádné události jsou zájmem pojišťovnictví.

V jakém okamžiku se bude nahodilá událost realizovat:
1) v situaci spojené s určitým okamžikem (právě teď – např. uhodil blesk do domu)
2) nebo určitá situace trvá po určitou dobu (nemoc)

Výskyt nahodilých událostí rozlišujeme:
a) s absolutní nahodilostí (požár)
b) s relativní nahodilostí (u životního pojištění kalkulují pojišťovny relativní odhad dožití)

Rozsah události rozlišujeme:
- totální maximální škoda
- částečné poškození, kdy lze opravou navrátit původní stav věci či vyléčit zdraví člověka

Jak zmenšíme riziko:
• vyhýbání se riziku - ne vždy však lze 100% možnost rizika odstranit
• preventivní (zábranné) činnosti - například různá technologická opatření (hlásiče, mříže, alarmy)
• dělení rizika - podnikatel například může rozdělit riziko na dvě nezávislé podnikatelské činnosti (výroby) nebo zemědělec nesoustředí veškeré sklizené seno do jednoho seníku, ale do více
• přenesení rizika - právě pojištěním je riziko přeneseno na jinou instituci - pojišťovnu


Pojištěním se nebezpečí, že vznikne finanční potřeba převádí na pojišťovnu!


Pojištění = je rozkládání nových náhodných ztrát (škod) pomocí přenosu (transferu) rizika pojištěných na pojistitele (pojišťovny) a tito pojistitelé odškodňují tyto ztráty formou pojistných dávek

„nových“ – znamená, že pojištění nelze sjednat pro již poškozenou věc (zpětně pojistit)
„náhodné“ – znamená, že se musí jednat o nahodilé jevy a nikoliv situace, jež můžeme dopředu uvažovat
„rozkládání“ – znamená, že např. pojišťovna pojistí 100 domů, ale vyplácí pojistnou dávku jen 2 domům, tj. rozděluje vybrané pojistné jako průměrnou škodu, se kterou musela počítat

* Naturální pojištění v ČR není obvyklé. Ve většině případů pojištění má peněžní formu, tj. výplata pojistného plnění probíhá v penězích.

Jak vysoké by mělo být pojistné plnění:
Základním principem pojištění je navrátit pojištěného do situace před vznikem pojistné události.

Příklad:
Správně a plně pojištěný dům pořízený před 30-ti lety za 500 tis. Kč musíme v současné době mít pojištěný na 3 mil. Kč => tak aby to odpovídalo současné hodnotě všech nákladů pro případ, že jej budeme chtít znovu obnovit.

Srovnání pojištění a úvěru
Pojištění a bankovní úvěr nelze srovnávat, neboť se odlišují v následujícím:
• pojištění je podmínečně návratný peněžní vztah - u pojištění může ale nemusí nastat pojistná podmínka (událost)
• jde o neekvivalentní peněžní vztah – částky vložené a vyplacené se mohou velmi lišit

Pojistitelnost rizika je dána v případě existence dostatečného množství pojištěných jednotek. Pokud pojišťovna nenajde dostatečný počet pojištěných mezi které rozloží možnou škodu, tak nemůže fungovat.

Podmínky pro existenci pojišťovnictví:
• dostatečné množství pojištěných
• nahodilost
• kvatifikovatelnost
• přijatelné pojištění pro všechny pojištěné (přiměřená výše pojistného)
• odhad pravděpodobnosti pojistné škody
• do pojišťovnictví zásadně nepatří katastrofické jevy (ztráty) v plné 100% výši

Co lze pojistit:
- škody vzniklé na majetku (věcech) nemovitých i movitých
- škodu ušlého zisku v souvislosti se škodou na věci
- osobu – život nebo smrt člověka, úraz člověka, nemoc člověka (vybrané typy nemocí)
- odpovědnost za škodu – povinné ručení, odpovědnost za škodu na zdraví (způsobení úrazu, nemoci z povolání) + odpovědnost za škodu finanční (daňový poradce)
- škody vzniklé přerušením provozu